Demokratická republika Kongo – třetí největší země Afriky

Demokratická republika Kongo – třetí největší země Afriky

Třetí největší africkou zemí je s rozlohou 2 345 410 km² Demokratická republika Kongo, dříve nazývaná Zair. Tento středoafrický stát ležící na rovníku zažil na přelomu století krvavou válku, která si vyžádala na pět milionů obětí. Dodnes není bezpečnostní situace na území státu plně stabilizovaná.

Demokratická republika Kongo sousedí s řadou afrických států, jako je Angola, Burundi, Středoafrická republika, Konžská republika, Rwanda, Jižní Súdán, Tanzanie, Uganda a Zambie. Přirozenou hranici s několika státy představuje mohutná řeka Kongo, která vytváří jakýsi polokruh. Řeka Kongo je po Amazonce druhou největší řekou na světě a má druhé největší povodí. Mezi její významné přítoky patří Kasai, Sangha, Ubangi, Aruwimi a Lulonga. Převážnou část povrchu Demokratické republiky Kongo tak pokrývá Konžská pánev. Na západním výběžku svého území má země přístup k Atlantskému oceánu, pobřeží je dlouhé cca 40 km. 

Severní částí země probíhá rovník, v jehož pásu se rozprostírají převážně savany a lesy. Na východě se zvedá pohoří Ruwenzori, jehož nejvyšším vrcholem je 5109 metrů vysoká Margherita. Velmi vysoké jsou i další horské masívy lemující okraj Velké příkopové propadliny. Na území DR Kongo se nachází také významná jezera, z nichž největší jsou Tanganika, Albert, Edward, Kiwu, Mweru, Leopolds II. a Tumba. Velkou část Konga pokrývá také Konžský deštný prales, který je po Amazonském pralese druhým největším na světě. Bohužel i on se potýká s trvalým kácením a odlesňováním.

Autor: Sam DCruz - Shutterstock.com

Oblast dnešní Demokratické republiky Kongo začala být Evropany objevována a kolonizována v 70. letech 19. století. Belgický král Leopold II. vyhlásil v roce 1885 tuto zemi za své vlastnictví a nazval ji Svobodný stát Kongo. Chtěl zde vydělat na těžbě přírodních zdrojů a přitom terorizoval místní obyvatelstvo. Za jeho vlády se počet obyvatel snížil o celou polovinu, což bylo asi o 10 milionů. Za své jednání byl kritizován a tak se Kongo stalo belgickou kolonií zvanou Belgické Kongo. Během tohoto období země vzkvétala, budovala se infrastruktura a vzdělávalo obyvatelstvo.

V roce 1960 vznikla Republika Kongo. Stejný název si však přisvojilo také tehdejší Francouzské Kongo (dnešní Konžská republika) na západě. Až do roku 1964 se tak obě země jmenovaly stejně, poté se však Kongo přejmenovalo na Demokratickou republiku Kongo. Období po získání samostatnosti je spojeno s četnými boji, politickým neklidem v zemi a častým střídáním vlád. Roku 1990 byla vyhlášena třetí republika – Zair, která měla vést k demokratickým reformám. V roce 1994 však vypukla občanská válka a země byla zaplavena uprchlíky ze Rwandy. Genocida, jež ve Rwandě proběhla, byla totiž jednou z příčin vypuknutí války. Více než milion civilistů se přemístil do Konga a s nimi i nepokoje, které jejich zem zmítaly. Původně šlo o konflikt mezi příslušníky kmenů Hutu a Tutsi. 

V roce 1997 došlo ke svržení režimu a o dva roky později bylo podepsáno příměří, které však bojům nezabránilo. Zejména východní část země zůstává dodnes nezabezpečena a neustále v zemi umírají lidé kvůli sporům mezi etnickými skupinami. Konflikt v Kongu a Rwandě byl a stále je nejkrvavějším od dob druhé světové války. Má na svědomí více než 5 milionů lidských životů. Od roku 2002 je však situace v Kongu poměrně stabilizovaná a dochází k mírnému zlepšování.

V současnosti žije v DR Kongo zhruba 70 milionů obyvatel, které tvoří na 250 etnických skupin. Převážnou část populace představují příslušníci bantuských národů jako Luba, Kongo nebo Mongo. Oficiálním jazykem v zemi je francouzština, ale velmi rozšířená je také svahilština, konžština nebo čilubština. V Kongu je okolo 42% negramotných a na 40% obyvatelstva trpí dlouhodobou podvýživou. Až 80% obyvatel jsou katolíci, zbytek tvoří animisté nebo afrokřesťanské sekty, jako například Kimbanguism.

Země oplývá značným nerostným bohatstvím, jsou zde naleziště diamantů, zlata, mědi, uranu, kobaltu, tantalu a dalších. Ze země se vyváží také ropa. I toto bohatství je jedním z důvodů neustávajících nepokojů a země se tak stále potýká s ekonomickými problémy a patří mezi nejchudší země světa. Demokratická republika Kongo se může pochlubit také velkým přírodním bohatstvím. Na jejím území je možné nalézt až 10 tisíc rostlinných druhů, z nichž mnohé jsou velmi vzácné. Jde například o baobaby, mahagony, limby či africké ořechy. Na savanách rostou také vzácné palmy iroko, červené cedry a sabal. Rovněž fauna má v zemi své početné zástupce, v oblasti deštných lesů žijí gorily, šimpanzi i okapi pruhovaní, na savanách se zase prohánějí žirafy, zebry a buvoli sledovaní smečkami lvů. Mezi světové unikáty patří bílí nosorožci.

Chcete-li  Demokratickou republiku Kongo navštívit, měl byste si vybrat také vhodnou dobu. Pro cesty na sever od rovníku jsou to měsíce prosinec a leden, směrem na jih od rovníku pak červenec a srpen. V Kongu je možné najít 5 památek zapsaných na seznam UNESCO. Jde o tři národní parky na východě země – Kahuzi-Biega s až 300 gorilami horskými a dalšími primáty, Okapi s cca 30 tisíci okapi pruhovanými a Virunga rovněž s populací goril horských. Dále jde o chráněnou oblast Garamba na severu, která chrání velká zvířata, která se stávají terčem pytláků a o nepřístupnou rezervaci v povodí řeky Salonga na západě, kde žijí převážně pralesní sloni a buvoli. Tyto národní parky by byly z turistického hlediska velice zajímavé, ale jejich návštěvu znemožňuje jak špatná infrastruktura, tak i nestabilní bezpečnostní situace v zemi.

- jap -

Článek byl zobrazen 8 261 krát.